29.04.2022
Jana Kodymová DiS.

Výstava k nedožitým 80. narozeninám Věry Čáslavské

Výstavu k nedožitým 80. narozeninám naší nejúspěšnější olympioničky hostí Malá výstavní síň v Liberci od 3. května do 26. června 2022.

Sportfilm přináší unikátní výstavu Věra Čáslavská

Mezinárodní festival sportovních filmů pokračuje akcemi na oslavu jubilejního 25. ročníku.

Sportfilm se koná v Liberci již čtvrtstoletí, v minulosti byl určen pro užší skupinu sportovních příznivců, jeho brány se však již po dva roky otevřely světu a hlavně onlinu. Filmoví fanoušci měli možnost zhlédnout online a zdarma výběr soutěžních snímků formou domácího kina. Festival již třetím rokem drží nový směr multisportovně-kulturní události, která prezentuje Liberec jako hlavní město sportu. Sportfilm se letos prezentuje svými aktivitami celoročně a kromě tradičního podzimního hodnocení a udělování cen filmům se sportovní tematikou zve své diváky na filmové premiéry s besedami tvůrců, konference, výstavy nebo sportovní eventy.

Jarní výstavu Věra Čáslavská doplní na podzim další, tentokrát velkoplošných fotografií na téma Olympijské hry Peking 2022. Fotografie budou umístěny přímo na nám. Dr. E. Beneše. Kromě toho proběhne mezinárodní konference pod názvem Mental health, kde budou top sportovci, trenéři, sport manažeři, fyzioterapeuti a psychologové debatovat o duševním zdraví sportovců a o tom, co na ně má vliv. Konference se bude streamovat do všech členských zemí FICTS. Jubilejní 25. ročník festivalu sportovních filmů vyvrcholí 5. října slavnostním předáváním cen na galavečeru v Aule G Technické univerzity. Součástí Sportfilmu se poprvé stává i festival studentů Tulfest.

Hlavním cílem festivalu je pořádání každoroční multikulturně-sportovní vzdělávací akce a zvýšení i zkvalitnění povědomí o sportu jako významné oblasti života společnosti nejen pro liberecké občany, ale i pro zájemce i turisty z jiných částí České republiky a ze zahraničí. Dalším aspektem je zviditelnění Liberce a Libereckého kraje jako atraktivních lokalit pro sport a aktivní trávení volného času. Významnou součástí spolupráce je prezentace Liberce jako univerzitního města se širokou nabídkou studia. Velký důraz klademe na význam filmové a dokumentární tvorby pro lepší pochopení a vnímání sportu jako jedinečného a pozitivního společenského fenoménu.

Děkujeme za podporu všem partnerům a za spolupráci zejména dětem Věry Čáslavské, Radce Čáslavské a Martinovi Odložilovi. Kimono a originál dresu z OH v Tokiu 1964 poskytl laskavě Nadační fond Věra Čáslavská. Medaile byly zapůjčeny z Národního muzea v Praze a další exponáty z České nadace sportovní reprezentace. Příležitostné razítko k liberecké výstavě Věra Čáslavská na obálce s přítiskem jejího Tichého protestu na LOH 1968 v Mexiku jsou zajímavým sběratelským námětem. Takových v Česku ročně vznikne okolo dvou desítek, všechny ve spolupráci s Olympsportem, českou asociací pro olympijskou a sportovní filatelii, v oboru druhou nejstarší na světě. Autorem přítisku této memorabilie je Sportfilm, autorem razítka místopředseda Olympsportu Jan Petrás. Fotografie poskytl Mezinárodní olympijský výbor, Český olympijský výbor, Česká olympijská akademie, autorem většiny z nich je renomovaný sportovní fotograf Karel Novák.

                                                                               Mgr. Renata Balašová, ředitelka festivalu  

 

Garantem SPORTFILMU je Federation Internationale Cinema Televizion Sportifs (FICTS), sdružující 123 zemí. Patronát drží Mezinárodní olympijský výbor. Ve 23. ročníku soutěžilo 352 filmů z 58 zemí, v loňském 24. ročníku se do soutěže přihlásilo 402 z 68 států. Více na www.sportfilm.cz

 

VĚRA ČÁSLAVSKÁ

Samurajský meč ze 16. století. Ostrý symbol staletých tradic, čestnosti, houževnatosti, oddanosti. Pokud některý předmět může připomínat život a osud své majitelky, pak možná tento. Věra Čáslavská ho dostala na olympijských hrách v roce 1964 v Tokiu za svůj „nejhorší“ výsledek, 5. místo ve finále cvičení na bradlech, od japonského fanouška. Toho totiž doslova uchvátil moment, kdy Věra po pádu při nejtěžším prvku nic nezabalila a neodešla, ale bez mrknutí oka naskočila zpátky a prvek i sestavu dokončila. Na daru klenotu, opatrovaného několik generací, se musela shodnout rodinná rada.

Ovšem do nesrovnatelně těžší situace se Věra Čáslavská, tehdy už světově známá a slavná gymnastka, dostala před Olympijskými hrami v Mexiku. V červnu 1968 podepsala jako jedna ze 70 známých osobností dokument 2 000 slov, který kritizoval poválečný vývoj v komunistickém Československu, a v srpnu protestovala proti okupaci vlasti vojsky Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Následně při závěrečném soustředění reprezentantek v tělocvičně Tyršova stadionu v Šumperku byl její známý varován, že po naší nejlepší sportovkyni jde sovětské tajná služba NKVD. Před pronásledovateli se s pomocí náčelníka Horské služby Zdeňka Zerzáně schovala na chatě na Vřesové studánce na Červenohorském sedle a tam absolvovala zbytek olympijské přípravy. Kladinu cvičila na kládě, shyby na stromě, prostná na mechu. A na lesní cestě zkoušela rozběh na přeskok. Fyzičku si udržovala tím, že přehazovala uhlí. Byla přesvědčena, že to musí udělat ne pro sebe, ale pro národ. S nadsázkou právě odsud odjela na Olympijské hry v Mexiku, kde získala čtyři zlaté a k tomu dvě stříbrné medaile a stala se v tom roce nejúspěšnější sportovkyní světa. A přidala při sovětské hymně onen tichý protest proti okupaci, který viděl celý svět v přímém přenosu.

Za své občanské postoje v roce 1968 byla šestadvacetiletá Věra Čáslavská vyloučena z řad tělovýchovné organizace, neměla práci a nesmělo se o ní mluvit. Nejprve se živila jako uklízečka, později jí režim povolil trénovat. O emigraci nikdy neuvažovala.

Do veřejného života se vrátila až jako poradkyně prezidenta Václava Havla a také jako předsedkyně Československého a Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii trpěla depresemi a stáhla se do ústraní, ze kterého vystoupila v roce 2007. Opět začala pomáhat, s její podporou například v Černošicích vyrostla nová sportovní hala. Společensky aktivní byla Věra Čáslavská do své smrti v roce 2016. 

Náš národ měl štěstí na řadu vynikajících osobností, které se svým umem a pílí, vztahem k vlasti a morálně-volními vlastnostmi staly světovými. Ke jménům Baťa, Heyrovský, Wichterle, Holý, Mucha, Kubelík, Havel a dalším můžeme bez váhání přidat jméno Věry Čáslavské.   

                                              PhDr. Jakub Bažant, autor výstavy a člen poroty festivalu sportovních filmů SPORTFILM LIBEREC

 

Věra Čáslavská (3. 5. 1942 3. 8. 2016)

Sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa, v roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa, v letech 1990–1996 předsedkyně Československého olympijského výboru a v letech 1995–2001 také členka Mezinárodního olympijského výboru.

 

 

Nastavení cookies