Voda – zdroj zábavy, osvěžení, ale i nebezpečí

V České republice podle statistických údajů utone z různých příčin kolem 200 lidí ročně.

Uvedená situace vás může náhle zaskočit v podstatě kdykoli - někdo se topí a potřebuje pomoc. Je nutno si uvědomit že tato pomoc není vůbec snadná a může být i velmi riskantní. Jak se tedy zachovat? Máte zkušenosti a fyzičku na to, abyste vytáhli z vody jiného člověka? Jak to co nejbezpečněji udělat? A co potom? V následujícím textu se vám pokusíme dát několik základních informací a rad.

Jak se tedy chovat u vody:

• nepřeceňujte své plavecké schopností, Pokud se někdo začne topit, snažte se mu nejdříve pomoci sami. Pokud na to nestačíte, co nejrychleji přivolejte pomoc z okolí, zavolejte záchranáře. Snažte si co nejlépe zapamatovat  místo, kde jste tonoucího naposledy viděli.
• buďte velmi opatrní při koupání v noci (hrozí snadná ztráta orientace),
• neskákejte do neznámé vody (většina takto způsobených úrazů mívá fatální následky),
• nepožívejte alkohol při koupání a vodních sportech (pokud jste tak již učinili, buďte velmi opatrní, požití alkoholu je jedním z nejčastějších příčin utonutí)
• neponechávejte u vody malé děti bez dozoru a plaveckých pomůcek (plavecká vesta, kruh, rukávky),
• sledujte bedlivě plavidla a provoz na vodních plochách.

Jak poznat a co dělat pokud se někdo topí:

V odborné literatuře je vyvraceno obecně zažité klišé, že tonoucí křičí a mává rukama. Ve většině případů skutečné tonutí neodpovídá našim obvyklým představám nebo i tomu, co vídáme ve filmech. Tonoucí zpravidla nekřičí, protože bojuje o dostatek vzduchu, ani nemává rukama, protože se jimi snaží udržet na hladině.

Stejně tak, ani záchrana tonoucího není o tom, že k němu doplavete a odtáhnete ho na břeh. Fyzická záchrana vyžaduje velmi dobrého plavce s velmi dobrou fyzickou kondicí a alespoň základní znalostí zásad a techniky provádění záchrany.  Pokud již skutečně musíte do vody, jde zpravidla o život. A to doslova nejen zachraňovanému, ale i zachránci. Tonoucí člověk se snaží jakýmkoli způsobem dostat nad hladinu. Je tedy téměř jisté, že bude zkoušet „vylézt“ i po vás. V panice většinou na vás nebude reagovat a ani spolupracovat na své záchraně. Zkušení záchranáři varují, že dospělého člověka může v takové situaci utopit i dítě.

Jak tedy postupovat:

• jako první volejte tísňovou linku, vyhodnoťte své schopnosti, požádejte další přítomné o pomoc, pozorně sledujte vývoj situace a případné místo kde byl tonoucí naposledy (velmi to usnadní záchranářům následné vyhledávání)
• pokud je to jen trochu možné, vyhněte se fyzickému kontaktu, podejte ze břehu tonoucímu jakýkoli vhodný předmět (klacek, lano, kus oblečení, kruh, lehátko…). Pomůže mu udržet se na hladině a v lepším případě uklidnit paniku.

Při záchraně je důležité odhadnout, ve kterém stadiu tonutí člověk je. Tomu se pak záchrana přizpůsobuje. Záchranáři rozeznávají tři druhy tonutí:

• Vyčerpaný plavec může být sice v nouzi, ale je to ta nejlepší varianta, ještě stále plave a drží se na hladině. Může být lehce panický, ale na záchraně zpravidla spolupracuje a nebývá příliš nebezpečný. Můžete mu nabídnout pomoc např. tak, že se Vás chytí za rameno a společně doplavete na břeh, nebo lze využít plovoucí předměty, které mu pomohou udržet se na vodě a odpočinout si.
• Aktivní tonoucí je pro záchranu nejnebezpečnější. Zpravidla ho ovládá panika a na hladině ho můžete poznat tak, že se nepohybuje žádným směrem, ale střídavě mizí pod hladinu a bojuje o život.
  Postupů v tomto případě je několik a vždy záleží na tom, jak tonoucí reaguje a případně spolupracuje. Důležité je nepouštět se do záchrany bezhlavě, a pokud si nejste skutečně jisti, že ji zvládnete. Nejdříve zkuste hlasem navázat kontakt, ale vždy zůstaňte od tonoucího v bezpečné vzdálenosti. Nikdy tonoucího nespouštějte z očí a buďte připraveni se odpoutat, pokud by se na Vás tonoucí „sápal“ a to i s použitím fyzické síly. Pokud s vámi aktivní tonoucí nespolupracuje, je bezpečnější chvíli vyčkat a nechat ho doslova „přiutopit“ tak, aby už neměl sílu vám vzdorovat. V případě kdy se dostanete do fyzického kontaktu s tonoucím, který se po vás snaží vyšplhat na hladinu, nereaguje na vaše pokyny a nechce se vás pustit, ponořte se. Instinkt způsobí, že se vás zpravidla pustí a pak můžete opět pokračovat v záchraně. Pokud zanoření nezafunguje, použijte fyzické násilí – kop, úder pěstí nebo loktem. Další vhodný způsob záchrany je, lehnout si na záda, oběma rukama chytit tonoucího za hlavu a nohama plavat prsa. Ke břehu tak sice míříte zády, ale držíte tonoucímu obličej nad hladinou a jste od něj v bezpečném dosahu.
• Pasivní tonoucí je vlastně již přitopený nebo utopený. Je v bezvědomí, obvykle leží na prsou s hlavou a obličejem ve vodě. Nehrozí od něj žádné nebezpečí, ale nebude nijak spolupracovat a musíte ho ke břehu dovléci sami. Člověka v bezvědomí je možno ke břehu dotáhnout za bradu nebo ruku.

Pokud je po vytažení tonoucího na břeh na místě již zdravotnická záchranná služba nebo někdo jiný, kdo je schopen poskytnout první pomoc, vaše práce zachránce končí. Pokud ne, nastává další fáze. Budete jistě unavení, ale je nutné okamžitě začít s oživováním. Nejprve ověřte, zda zachráněný dýchá, a pokud tomu tak není, zahajte resuscitaci, ve které pokračujte až do příjezdu záchranářů.

Jak přivolat pomoc

Pokud se Vám přes veškerou snahu situace vymkne kontrole, volejte hasiče nebo záchranné složky prostřednictvím tísňové linky 150 nebo 112, při poranění nebo zdravotních komplikacích zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 v případě trestného činu policii na čísle 158. Při ohlášení vždy nejdříve uveďte,  co a kde se stalo a uveďte důležité okolnosti události. Nikdy nezavěšujte jako první a řiďte se pokyny operátora.

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec